Důkladné očichání zachrání domácího mazlíčka před utracením. V tropech představují psi časté hostitele parazitických prvoků rodu Leishmania, česky též ničivka, původce nebezpečné choroby leishamaniózy (angl.leishmaniasis). Zvláště nebezpečnou, bez léčení smrtelnou orgánovou formu, zvanou viscerální leishmanióza (též kala-azar), způsobuje kromě jiných druh Leishmania infantum. V Brazílii jsou psi jejím častým rezervoárem. Nákazu přenáší krev sající samičky koutule Lutzomyia longipalpis (rod. Phlebotomus, angl. sandfly). Jde o mouchám příbuzný hmyz z řádu dvoukřídlých (Diptera). Při podezření na nákazu byli psi bez prodlení utraceni, protože imunologické vyšetření je příliš drahé.

Zachránit je může speciální senzorové pole založené na vodivých polymerech, které spolehlivě detekuje specifický pach nakažených psů ještě dříve než začnou mít zdravotní potíže. Parazitické choroby často způsobují změny pachu nakažených, ať psů nebo lidí nebo ostatních savců. Pach nakažených je zvláště libý krev sajícím samičkám hmyzu zodpovědného za přenos nákazy (např. komáři, koutule), takže mu dávají přednost před zdravými jedinci. Pro šíření parazitů je to požehnání. Experimenty na křečcích potvrdili správnost tvrzení i pro prvoka L.infantum a koutuli L. longipalpis. Změny pachu bez potíží odhalí moderní analytické metody, takže psi jsou utráceni pokud v případě nákazy a nikoliv při pouhém podezření. Přesnost metody dosahuje 95%.

Pro pach psa nakaženého prvokem Leishmania infantum je typické zvýšené množství nízkomolekulárních aldehydů jako oktanal a nonanal, alkanů jako undekan a heptadekan a 2-ethylhexyl-salicylátu. „Odebereme psovi hrst chlupů o otestujeme ji zařízením, které nazýváme elektronický nos. Vyčenichá pach z chlupů a může rozhodnout, zdali pes je nakažený nebo ne. Je důležité, že odhalíme parazity, i když pes ještě vypadá zdravě. Není problém rozpoznat nemocného psa, problém je se psy, kteří tak nevypadají, ale jsou. Nakaženého psa rovněž odhalíme dříve, takže může být utracen před tím, než dojde k dalšímu přenosu,“ komentuje šéf výzkumného týmu prof. James Gordon C. Hamilton z Lancaster University.

Kromě viscerální leishmaniózy známe i kožní a mukokutánní. Neumírá se na ně, ale nic moc. Nejčastější je forma kožní, při které leishmanie poškozují kůži, jak již pojmenování napovídá. Neléčena se hojí jizvou. Mukokutánní rovněž postihuje kůži a způsobuje hluboké rány a destrukci obličejových tkání. Laické přirovnán praví, že tato forma leishmaniózy vám z obličeje udělá shnilou bramboru. Pojmenování nese po generálporučíku siru William Boog Leishmanovi, který patří do početné skupiny lidí majících podíl na odhalení a popisu nemoci. Počet nakažených se v současnosti pohybuje celosvětově mezi 4 až 12 miliony a ročně na ni umírá až 50.000 lidí.

Pavel 22.11.2019: Kterého pejska ten pach zachrání? Jestli jsem to dobře pochopil tato metoda umožní utratit nakaženého psa dříve, než se projeví příznaky, nikoliv ho zachránit.

24.11.2019: To je fakt:-) Možná ale zachrání pejsky nemocné jinou chorobou, nebo ty, kteří se nenakazily kvůli včasnému utracení nakaženého